Pokud je míček blízko u jamky, je postoj mírně odlišný. Stojíte na jedné noze, na ní je váha těla, druhá je pokrčena a udržuje stabilitu. Zda je nosná noha pravá nebo levá zaleží jen na Vás, já stojím na pravé.Stojíte blíže míčku, hlava je nad míčkem, bota kolmo u dráze patu. Pohyb vychází opět z pohybu ramen a ruce jen drží patr. Míček udeřte silněji, aby na greenu překonal nerovnosti a směřoval do jamky. Zase ne moc silně, aby z jamky nevypadl. Tyto krátké paty rovněž trénujte. Také trénujte tyto krátké paty všelijak různě rozkročeni. To proto, že pokud bude hrát na hřišti, nesmíte šlapat do dráhy jiných golfistů, spiky bot by vytvořily nerovnosti na povrchu hřiště. Změnou rozkročení se těmto drahám vyhnete.

  Úder patu musí být kolmý k postoji. Je to jako pohyb kyvadla. Na každém konci pohybu je patr více nad zemí než při kontaktu s míčkem. Ruce jsou volně a pouze drží patr, nevykonávají žádný pohyb. Patr svírají jen lehce. Pohyb vychází z pohybu ramen. Rovněž síla úderu musí být vždy stejná. Pokud chceme hrát na větší vzdálenost, více se napřáhněte. Délka nápřahu je stejná jako délka pohybu hole po kontaktu s míčkem. Hlava je nad míčkem, zrak je stále fixovaný na míček. Nesledujte pohyb patru, jen periferně. Hlavou nehýbejte, až po udeření míčku, po krátké chvilce, se může hlava otočit za míčkem. Tento základní postoj si můžete postupně upravovat. Více či méně se předklánět, stát blíž nebo dál od míčku, více nebo méně pokrčit ruce, experimentovat s náklonem špičky hlavy patru od země. Ten pravý postoj bude ten, ve kterém budete dělat nejméně chyb. Až svůj pravý postoj naleznete, tohoto se musíte držet a zapamatovat si ho, aby jste ho pokaždé zaujali naprosto stejně.

  Samotný pat mám rozdělen na dvě fáze : I. ZAMĚŘOVÁNÍ a II. ÚDER. Při zaměřování koriguji postoj - stojím rovnoběžně s dráhou patu, aby dráha směřovala na místo cíle. Nemusí to být vždy jamka, na členitém terénu musíte zaměřovat i mimo jamku. Pokud máte oči nad míčkem, pootočte hlavou směrem k cíli, oči jsou fixované a sledují dráhu patu. Ale pozor, hlavou otáčejte rovnoběžně s postojem, je jednoduché otáčet hlavou mírně šikmo. Potom však budete zaměřovat mimo. Tímto postupem se dá jednoduše zaměřovat pat. Pokud dráhu patu nevidíte, zkoušejte hlavu mírně přizvednout nebo naopak sklonit. Zkoušejte zaměřování s nataženou nití. Já jsem přišel na svůj vlastní postup, kterým doplňuji výše uvedený. Pokud budu mít s tímto úspěch, naučím jej Vás. Ale dříve ne. Dále se dá zaměřovat podle směrové čáry na patru, toto však používám jen u kratších patů. Rovněž si můžete patr představit jako zeď od které se míček odráží kolmo k ní. Uvidíte co Vám bude vyhovovat. Ze začátku to bude těžké, ale uvidíte, že časem to bude jednodušší. V místnosti je rovněž jednodušší patovat rovnoběžně se zdí. Pat napříč místnosti je těžší. Trénujte bez míčku také např. před krabicí, kusem polystyrenu nebo mezi dvěma plastovými tyčemi položenými na zemi. Niť natažená na koberci může znázorňovat dráhu patu, podle této dráhy zaměřujte a patujte. Nacvičíte si ten správný pohyb. Po zaměření patu přichází II. fáze - udeření míčku. V této chvíli úplně zapomenu, kde je cíl. Nemyslím na něj a je mi to jedno, vždyť mám zaměřeno. Rozostřím, zaostřím zrak, uvědomím si špičky bot a dráhu pohybu patru. Potom rovnoběžně se špičkama bot švihnu.

  Chyby můžou být následující. Špatně jste zamířili nebo jste švihli nerovnoběžně s dráhou patu. Tyto chyby vycházejí ze špatného postoje. Můžete stát blíže nebo dál od míčku než obvykle. Můžete stát více předkloněni nebo naopak méně. Tréninkem po nějaké době budete vědět, kterou chybu jste udělali. Pokud jste špatně zaměřili, po zastavení míče zkorigujte postoj a cvičně zaměřte na cíl, jak správně to mělo být. Pokud se Vám některý den nedaří jako obvykle. Zkontrolujte svůj postoj. Pokud jste jej o trochu změnili, budou paty směřovat mimo jamku.

Obyčejná černá nit k šití krásně znázorní dráhu patu.

  Ze začátku trénujte z pevných vzdáleností a to 1 metr, 2 metry a 3 metry rovnoběžně se zdí. Zaměřte se na směr patu. Rovněž trénujte mezi dvěmi tyčemi položenými na zemi nebo u nějaké krabice nebo kusu polystyrenu bez míčku, jen pohybujte patrem těsně před krabicí. Nesmíte se krabice dotýkat, ale ani se od ní oddalovat. Zapamatujte si ten pocit, které svaly pracují a jak se napínají při správném pohybu. Tento pocit natažení zádových svalů opakujte i při běžných patech. Pokud svaly budete cítit správně, budete patovat rovnoběžně s dráhou patu. Později přidávejte různé vzdálenosti od jamky, různé směry, patujte i z opačné strany místnosti. Natáhněte si niť na koberci, která bude znázorňovat dráhu patu. Na obou koncích ji zatěžte. Pohybem hlavy veďte oči po dráze patu, učte se zaměřovat. Niť je tenká a míček z dráhy nevychýlí. Naopak uvidíte, jestli se Vám míček díky nerovnosti koberce nezatáčí. Pokud patujete s jedním míčkem, trénujete zaujímání postoje, aby byl pokaždé stejný. Pokud patujete s více míči a postoj neměníte, nacvičujete švihnutí, aby bylo rovnoběžně s dráhou patu.

  Pokud jste si už našli svůj postoj, šviháte rovnoběžně s dráhou patu, můžete přejít na nejtěžší část a to zaměřování mimo jamku. Když jsem začínal patovat a slyšel jsem při golfovém přenosu, že by měl golfista mířit na levou stranu jamky, říkal jsem si, já mám problém zasáhnout jamku. Jak můžu mířit na její stranu? Věřte, že po delším tréninku toto lze. Samozřejmě mimo jamku patujete často, že? Ale myslím tím vědomě. Předem si řeknete, že chcete patovat např. 3 cm vlevo vedle jamky, zaměřte na toto místo a míček tam pošlete. Je to těžké proto, že máte tendenci patovat do jamky. Je to důležitý trénink, protože se na hřišti většinou zaměřuje mimo jamku kvůli terénním nerovnostem. Vůbec nejtěžší je zaměření a pattování tak, aby míček projel těsně okolo hrany jamky. To proto, že výsledek patu zcela jasně vidíte a sebemenší odchylka je patrná. Čím dále patujete od jamky, tím je úhel vytočení z dráhy patu menší a tím pádem je pat těžší. To znamená, že pokud jste od jamky 1 metr, aby jste patovali těsně vedle jamky, musíte se z přímého směru více vytočit. Pokud bude patovat ze 3 metrů, je pro stejný výsledek úhel vychýlení o mnoho menší. Toto platí pro všechny paty, které zaměřujete vedle jamky. Malý fígl pro pat těsně vedle jamky : zaměřte si přímo na jamku a potom se malinko vytočte směrem, kam má míček směřovat. Následující obrázek vše objasňuje. Všimněte si úhlu vytočení bot. U posledního příkladu je to již téměř nepozorovatelný úhel a proto i nesmírně obtížný pat.

Také si dávejte pozor, aby jste stáli rovnoběžně s dráhou patu. Při změně patovacího postoje a zkrácením patru se mi stalo, že jsem botama stál mimo dráhu patu, horní část těla se potom musela vychýlit (obrázek níže). Proto jsem si začal rovinu patu hlídat, používal jsem i polystyrénovou desku, kterou jsi si dal před boty a namířil ji v rovině patu. Správné potavení jsem si hlídal. Nejdříve jsem se postavil a ihned jsem to zkontroloval, zda stojím správně. Při správném postavení by jste měli cítit mírný odpor horní části těla na pravou stranu.

  Důležitým prvkem patu je jakovou rychlost míčku udělit. Ze začátku se spokojte s tím, aby míček vždy zastavil až za jamkou. U kratších patů je ideální do 10 - 20 cm, u středních až do 30 cm a u dlouhých patů i více. Vím, že je velmi efektní, když se miček kutálí k jamce, ztrácí energii a až poslední otočkou se překulí do jamky. Můžete toto vidět v přenosech z PGA. Ale musíte si uvědomit, že takovýchto patů mnoho není a často končí tak, že míček do jamky nedojede a zastaví se před jamkou. V přenosech se používají záznamy těch nejlepších úderů, hraje zde až 150 golfistů, každý zahraje průměrně 30 patů za kolo, což je 4500 patů a z takového množství patů se některé takto efektivní povedou. Proto hrajte vždy za jamku. Později trénujte cit tak, že zastavujte míček před jamkou. To proto, že můžete hrát z kopce, kde musíte míček udeřit jemněji a o ostatní se postará kopec. Střídejte krátký pat před jamku s delším za jamku. Rovněž si uvědomte, že pokud má míček pomalou rychlost, více kopíruje terén a nerovnosti. Může se vychýlit z přímého směru. Pokud má rychlost vyšší, kutálí se více příměji, ale zase může snadněji vypadnout z jamky nebo obkrouží po hraně a také vypadne. Až tréninkem a zkušenostmi budete vědět, jakou rychlost míčku udělit.

  Hrajte pouze s jedním míčkem, po provedení patu jděte pro míček a na další pat nově zaujmětě patovací postoj. Tímto trénujete zaujmutí postoje. Pokud už později zaujímáte pokaždé shodný postoj, můžete hrát s více míčky bez změny postoje. Toto je nácvikem samotného úderu. V tréninku nemusíte používat cvičný pat před míčkem, zdržuje to, ale několikráte za trénink toto proveďte. Rovněž několikráte za trénink si vyzkoušejte markování míčku. K tomuto slouží markovátko, které lze koupit společně s vypichovátkem, nebo mince. Pod míček těsně k němu dejte markovátko, potom míček zvedněte. Pak míček položte před markovátko, směrovými šipkami znázorněnými na míčku <====•====> směrem k cíli a markovátko vezměte. Tímto si trénujete markování míče. Na greenu často používané k očištění míče a zaměření směrových šipek. Tyto však v tréninku nepoužívám, takovéto patování je jednodušší a nevytvoříte si návyk zaměřování cíle.

  Tak a co dělat, když se Vám patování nedaří? Už jsem o tom něco málo psal, ale ještě jednou. Na vině je zpravidla postoj. Postavte se tak, jak běžně trénujete, uvědomte si ruce, pokrčení rukou a nohou, postavení hlavy, jak moc jste se naklonili. Postoj musí být vždy stejný a takový, v jakém budete pokaždé hrát. Také si dejte pozor na ramena. Musí být rovnoběžně s dráhou patu. Pokud postoj korigujete, vytáčíte se, ramena můžou zůstat mimo správnou dráhu. Pro vyrovnání ramen se ze zaujmutého postoje postavte vzpříma a zase postoj zaujměte znovu. Tím se ramena vyrovnají. Pokud máte problémy se zaměřováním jamky, trénujte tak, že před každým patem zaujmete postoj a zaměřujete jamku. Pokud máte problémy se samotným udeřením míčku, kdy máte dojem, že dráha rukou není rovnoběžně s dráhou patu a míček se nekutálí vždy na stéjné místo, trénujte s více míčky. Vemte si před sebe 3 - 5 míčků, zaujměte postoj a bez jeho změny proveďte pat. Bez změny postoje si patrem dejte další míček na shodné místo a proveďte další pat. Míčky musí směřovat na stejné místo, měly by do sebe narážet. Pokud trénujete málo nebo jste nějakou dobu nepatovali, co Vám odejde nejdříve, je cit ve vzdálenosti. To zjistíte snadno. Zahrajte pat tak, aby se míček zastavil 10 - 20 cm za jamkou. Potom zahrajte druhý pat tak, aby se míček zastavil těsně, to je několik centimetrů, před jamkou. Pokud se míček při druhém patu zastaví moc daleko před jamkou, nebo přejede místo před jamkou kde jste mířili, jedná se o tento problém. V tomto případě ve zvýšené míře trénujte cit a to tak, že budete ze stejnémho místa střídavě patovat těsně za jamku a před jamku. Dalším vhodným doplňkovým tréninkem je patování bez míčku se zaměřením na pohyb rukou. Zde je vhodné mít boty. To proto, aby jste měli shodnou výšku. Abych se nemusel pořád obouvat, řeším to tak, že stojím na desce potaženou kobercem ve výšce 2,5 cm. Tím mám stejnou výšku jako v golfových botách. Švihám naprázdno před polystyrenem s cílem pohybovat rukama rovnoběžně s dráhou patu, aby se špička patru pohybovala těsně před polystyrenem. Také mám natažený provázek ve směru patu a trénuji zaměřování, kdy se hlava otáčí a oči jdou ve směru patu po provázku. Takto můžu trénovat několikráte denně bez nějaké složité přípravy. Jen stoupnu na desku a několik minut trénuji.

  V současné době začínám trénink z 1 metru, rovnoběžně se zdí místnosti. Několik patů přímo na jamku, míček jamku přejíždí. Další pat je kratší a zastavuji míček před jamkou. Další pat směřuje vedle jamky vlevo, další vedle jamky vpravo. Stejně tak patuji ze 2 metrů, 3 metrů. 4 metrový pat je maximální vzdálenost, na kterou mohu patovat a zde patuji 2-3x. Je to takové seřízení mířidel a nastavení postoje. Potom trénuji z různých směrů a vzdáleností. Rovněž ze strany, kde byla jamka. To kvůli změně světla. Začínám u krátkých patů, míček je vzdálen několik cm od jamky. Zde stojím na pravé noze, levá je vzadu a pokrčena. Hraji pouze s jedním míčem. Na delší paty a napříč místnosti si beru dva míče a bez změny postoje nebo s malou změnou zaměření, hraji oba míčky. Trénuji 1 - 2 hodiny, podle času, který mám. Pokud mě bolí záda, asi co 20 minut je protahuji a to tak, že s narovnanýma nohama se předkloním a dotýkám se špiček bot nebo země. Pak se postavím a narovnám, několikráte to zopakuji, rovněž s mírně rozkočenými nohama. Pak si dám 1 - 2 minuty pauzu a pokračuji. Takto vydržím trénovat i 2 hodiny najednou. Od zimy 2012 jsem začal trénovat dlouhý pat na koberci. Stačí k tomu nějaký odrazový materiál, já používám pěnovou kostku, ale může to být cokoli, co ztlumí náraz míčku. Patuji z 2 metrů od této kostky, mám na ní čáry se středem, který se snažím zasáhnout. Důležitá věc je, aby jste si před samotným patem odhadli rychlost patu a takovou rychlostí vyslali míček. Podle síly úderu se míček odrazí od pěny a vrátí zpět. Můžete se podívat na mé video po pravé straně s názvem "Dlouhý putt".

  Na golfu a zejména při patování je nejdůležitější psychika. Pokud budete mít starosti, nebo stále myslet na něco jiného, nepůjde to. Proto mysl musí být čistá, soustředěná na to co děláte. Samozřejmě na hřišti a zejména na turnaji, pokud o něco jde, způsobuje stres a nervozitu. Ty mohou způsobit pokažení rány. Proto i v tréninku zkoušejte patovat pod stresem. Před patem si říkejte, že tento pat je důležitý a pokud jej dáte, turnaj vyhrajete. Tím se dostanete pod stres a budete se učit, jak se s ním vyrovnat. Rovněž si můžete dát 30 cm za jamku například krabici. Patujte, míček se ale nesmí krabice dotknout. To je případ, kdy je za jamkou svah dolů. Pokud se míček na svah dostane, je daleko za jamkou. Je to také stresová situace, zejména u delších patů. Takže hlavně klidnou mysl a soustředění se na techniku patu.

  Doufám, že Vám mé postřehy pomohou zlepšit Vaše patování. Udělejte si z něj zábavu. Vymýšlejte si pro sebe různé soutěže. Například kolik patů zasáhne jamku ze 2 metrů z 10 pokusů. Postupně patujte z 1 metru, 2 metrů a 3 metrů. Pokud všechny paty netrefíte, musíte toto opakovat, dokud je všechny nezasáhnete. A podobné cíle, které Vám tento trénink zpříjemní a patování bude pro Vás radostí. Pravidelným tréninkem dosáhnete přesnost o které se Vám na začátku ani nezdálo. Budete mít dostatečnou průpravu vyrazit poprvé na green a uplatnit své zkušenosti. O tom ale až jindy.